V pondělí 24. 2., v den, kdy se v mateřské škole konal i dětský karneval, čekal děti speciální program. Do školky zavítal kouzelník Tomáš Šulaj, se kterým se můžeme setkat nejen v roli kouzelníka, ale především působí jako herec ve Slováckém divadle.

Jeho kouzelnické představení je opravdu jedna velká show a legrace. Dětský smích byl slyšet od začátku programu až do konce. Legraci byla věnována především úvodní část, ve které si děti dobíral vtipem, který se jim moc líbil. Co je třeba zdůraznit je kouzelníkova úžasná schopnost nejen děti upoutat kouzly, ale i jeho schopnost zkrotit dětskou živost, které, díky jeho humoru, byla plná místnost. Děti byly zapojovány do všech kouzel. Mohly vyzkoušet kouzlo s omalovánkami, šátky, s obrázky s kocourem Silvestrem, s kartami, dále s tabulkou puntíky a dokonce se dvě kouzla s kouzelnickou hůlkou naučily.

Po skončení kouzelnického představení se třídy odebraly zpět do svých tříd, kde už na ně čekalo karnevalové veselí v podobě diskotéky, soutěží a her.

Autor: Jitka Galetková

Hned po víkendu, v pondělí 17. 2. 2020, se děti mohly těšit na návštěvu kina, kde se promítal film Hurá na pohádky. Promítání se zúčastnily všechny děti z mateřské školy, od nejmenších až po největší a nejstarší předškoláky.

Představení tvořilo pásmo pohádek, jejichž hlavní hrdinové byly především zvířátka. Hlavními hrdiny byli dva medvídci, kteří se střídavě objevili ve třech pohádkách, v první vyrazili na výlet, ve druhé dostali chuť na borůvkové knedlíky a vyšli si do lesa na borůvky a ve třetí zase zkusili, po vzoru svého příbuzného z Aliašky, řvát na kolemjdoucí, ale zjistili, že když jim zazpívají, tak je to daleko lepší. Součástí pásma byla i pohádka z lesa, ale její temné a pochmurné ztvárnění vyvolalo u některých děti i strach, bylo vidět, že některé si před pohádkou i zakrývají oči. I na zpáteční cestě z kina si děti o téhle strašidelné pohádce povídaly. Naštěstí pohádky byly velmi krátké a u další už se usmívaly, ta byla pro změnu o pavoučích dětech, které vyrazily první den do školy. Velký brácha měl za úkol svou malou sestřičku dovést do první třídy a ta se, jak už to bývá, zatoulala, po cestě našla další kamarádku a společně, sice už se zpožděním, dorazily na hodinu. Zde je nutno podotknout, že pohádka byla slovensky, ale to dětem očividně vůbec nevadilo.

Autor: Jitka Galetková

Od září minulého roku začaly opět nejstarší děti ze tříd Žabky, Myšky a Broučci navštěvovat plavecký kurz v Luhačovické plovárně. Celkem dvanáctkrát se děti mohly těšit na vodní radovánky v doprovodu  paní učitelek. Byly rozděleny na dvě skupiny, v první byly děti ze tříd Broučci a Myšky a v byly děti ze tříd Žabky a zbývající část Myšky.

Vždy po příjezdu na místo Broučci a část Myšek odešli na výcvik a zbývající děti ze tříd Žabky a Myšky u stolečků posvačily a vychutnaly dobrůtky, které měly v batůžku. Poté se skupiny prostřídaly. Na hodině plavání byly děti rozděleny do tří skupin na základě svých dosavadních zkušeností s vodou. Cílem celého plaveckého výcviku byla především adaptace na vodu, nemít z vody strach a nebát se do vody skočit. Veškeré vodní činnosti, které byly pro děti připraveny, byly prováděny formou hry a zábavy, proto se děti každý týden na plavání tak těšily.

Po celou dobu, kdy byly děti ve vodě, byly jištěny pásy a nejrůznějšími pomůckami, které děti ve vodě nadnášely. Přínos plaveckého kurzu je zřejmý a nejvíce viditelný především na jeho konci, kdy i děti s nejméně zkušenostmi se zvládnou potopit i do vody skočit. Předposlední hodina bývá většinou věnována rodičům, kteří mají možnost se přijít na své děti a na to, jak se jim ve vodě daří, podívat.

Na závěr kurzu všichni plavci dostávali mokré vysvědčení, ve kterém jsou oceněny všechny disciplíny, které byly během kurzu sledovány a které děti zvládly. Mezi nimi byla adaptace ve vodě, potopení obličeje, splývání na břiše, skok do vody, vylovení předmětu, dýchání do vody a splývání na zádech.

Plavecký kurz pro tento rok skončil a na další se mohou děti těšit opět na základní škole, kde všechny své získané zkušenosti s jistotou zužitkují.

Autor Jitka Galetková.

Do Mateřské školy Vizovice opět zavítalo divadlo Leonka, tentokrát s představením Sněhuláci. Toto divadlo je u dětí velmi oblíbené především proto, že kromě zajímavého příběhu jsou děti téměř celé představení v pohybu. Divadlo doplňovala jednoduchá scéna, tvořená malbou na plátno, látkovými a namalovanými loutkami.

Na začátku se děti přivítaly s hlavními představitelkami divadla a též s loutkou čertíka Mulisáka, který se staral o tu největší legraci, jelikož to bylo takové zlobítko, které účinkující jenom zlobilo a to se dětem líbilo. Celé představení bylo provázáno krásnými písničkami, hrou na kytaru, zpěvem i pohybem. Děti byly velmi často zapojovány do příběhu a vyzývány k aktivitě.

Samotný příběh vyprávěl o dvou sněhulácích panu Čepičkovi a panu Mrkvičkovi, kteří si stýskali, že není sníh a pořádná zima a proto chtěli poprosit Černou paní, aby jim dala sněžný mrak výměnou za sněhové korále. V tom jim pomáhá tuleň Níňo, který cestou k Černé paní pomohl i Jarní víle, skřítkovi Foukalovi a Sluneční princezně, jež představovali jednotlivá roční období. Příběh dopadl dobře, sněhuláci získali sněžný mrak a díky tomu se stalo, že se nerozpustili.

Na závěr si děti zazpívaly písničku, při které se rozloučily s čertíkem Mulisákem a ještě dostaly malý bonbónek, jako sladkou tečku na závěr.

Autor: Jitka Galetková

Páteční dopoledne patřilo vánočnímu pásmu, které si pro děti z mateřské školy připravil dětský folklórní soubor Vizovjánek v doprovodu cimbálové kapely Ocún. Představení plné valašských písní, koled, básní i zvyků upoutalo pozornost všech dětí i paní učitelek. Na základě čtených příběhů, bylo dětem velmi vtipným a originálním způsobem přiblíženo, jak přípravy na Vánoce probíhaly dřív mezi dětmi a mládeží na valašských vesnicích. Součástí celého programu bylo nepřeberné množství tradičních valašských tanců, děti mohly vidět i tradiční valašský kroj, ve kterém byli oblečeni účinkující oblečeni.

Děti poznávaly na jevišti své kamarády i sourozence a na závěr celého představení je odměnily svým potleskem.

J. Galetková.

Další hezká předvánoční akce se konala v úterý 10. 12., díky které se rodiče společně s dětmi podíleli na výrobě vánočních ozdob na vánoční strom v mateřské škole. V každé třídě si děti společně s rodiči, podle předlohy vyrobili vánoční ozdobu a po jejím zhotovení se všichni společně vydali na zelené hřiště, kde už byl připraven vánoční strom, na který si ozdoby děti s rodiči pověsili. Za společného přednesení vánoční básničky se stromeček rozsvítil a všichni viděli, jaké úžasné originální ozdoby si děti vyrobily. Po rozsvícení následovalo společné zpívání koled, které tentokrát bylo za doprovodu hry na kytaru, na kterou nás doprovázel pan Vlček. K dispozici bylo i malé občerstvení v podobě vánočního punče, čaje i vanilkových rohlíčků.

J. Galetková.

Jako každý rok i letos, přišly vánoční náladu do mateřské školy navodit i děti ze Základní umělecké školy. Koncertu se účastnily děti z celé školky od nejmladších až po nejstarší předškoláky. Žáci své skladby hráli většinou společně v doprovodu se svými paními učitelkami a většinou se jednalo především o vánoční koledy. Děti z mateřské školy slyšely nejen známé melodie, ale na vlastní oči viděly hudební nástroje, na které žáci hráli. Housle, kytaru, ale i příčnou flétnu nebo trubku.

Ale nezpívali jen žáci ze ZUŠ, ale zapojovaly se i děti ze školky, s pomocí klavírního doprovodu všichni společně zpívali koledy Pásli ovce Valaši, Stojí vrba košatá nebo Štědrej večer nastal.

Moc děkujeme dětem i paní učitelkám ze ZUŠ a už se těšíme na příští vánoční koncert.

J. Galetková

Návštěva Mikuláše 5. 12. ve školce už se stalo každoroční tradicí, na kterou se děti moc těší, ale zároveň se jí některé i malinko bojí. Je to den, kdy si mnoho děti uvědomí, že jejich chování by mohlo být lepší a když se Mikuláš objeví ve třídě a zmíní tyto zlobivé hříšníky, tak právě tito naslibují hory doly a přísahají, že už budou hodní.

I tento rok přišel Mikuláš v doprovodu čerta a anděla. V každé třídě přečetl Mikuláš, krátké povídání ze své knihy hříchů, ve kterém nejen káral ty největší zlobivce, ale samozřejmě i chválil a vždycky chvála převažovala nad pokáráním.

Děti Mikuláše, čerta i anděla potěšily krátkými básničkami i písničkami a ten jim za odměnu nadělil krásný mikulášský balíček a připomněl dětem, že se přijde za rok zase podívat, jak drží své slovo.

J. Galetková

Návštěva nejstarších dětí betlému v Horním Lidči a staré dřevěné valašské chalupy Kosenka ve Valašských Kloboukách se už stala tradičním výletem, který bývá jednou z prvních akcí, které dětem připomínají, že se pomalu blíží nejkrásnější svátky v roce. Výletu se účastnily děti ze tříd Broučci, Myšky a Žabky.

V Horním Lidči paní průvodkyně dětem připomněla významná jména svatých, kteří budou do Vánoc slavit svůj svátek a proč si je lidé připomínají, popřípadě jaká pranostika se k nim vztahuje. Pro děti byl nejznámější Mikuláš, kterého děti znají především v doprovodu čerta a anděla, ale v souvislosti s jeho jménem byl zmíněn především jeho příběh o obdarovávání. Celou dobu během povídání děti lákal dřevěný mechanický betlém, který byl v místnosti krásně osvícen a na který měly děti dost času, aby si ho prohlédly. Bylo moc příjemné, že paní průvodkyně byla dětem na blízku, aby jim mohla odpovědět na všechny dotazy, které  je během prohlídky zajímaly. Poté nastal čas na jednu z nejočekávanějších chvil a to vybalení svačinek a dobrot, které si děti na výlet přibalily do batůžku, a na závěr celého betlémového povídání následovalo krátké promítání pohádky o Mikulášské nadílce.

Výlet pokračoval směrem do Valašských Klobouk. Zde děti čekalo v místní valašské dřevěnici nejen povídání o blížících se Vánocích, ale celý program byl protknut i zajímavými tradičními činnostmi. Zmíněny byly tradiční potraviny, které zdobily sváteční stůl, děti měly možnost vyzkoušet si přípravu tradičního valašského pečiva a vyrobily si svíčky ze včelího vosku. Nezbytnou součástí Vánoc jsou též vánoční zvyky, které si děti mohly nanečisto vyzkoušet včetně házení střevíce, věštění z hrnku nebo házení slupkou z jablíčka. Hezkou tečkou na závěr programu bylo zdobení vánočního stromečku tradičními slámovými ozdůbkami za zpěvu vánočních koled.

Děti se vracely z výletu plné dojmů, které si na zpáteční cestě mezi sebou sdělovaly a pokračovaly ve sdělování zážitků i ve školce. Máme před sebou krásné období, které je doslova nabito krásnými akcemi, které nám ve školce navodí příjemnou vánoční atmosféru.

J. Galetková

Další kulturní akce, na kterou se děti těšily, bylo kino v Kulturním domě. Co se bude promítat, bylo velkým překvapením a nakonec bylo ještě větším, než děti čekaly. Kvůli problému se zvukem se nakonec hrál úplně jiný film, než který byl původně na programu. Ale děti byly nadšené, protože měly tu čest zhlédnout snímek s oblíbenými animovanými postavami Angry Birds ve filmu. Film s velkým množstvím vtipných scén, které bavily celé dětské publikum, zavedl děti do světa nelétavých, ale velice spokojených ptáků, jejichž zemi se chystá ohrozit nepříte,l před kterým tyhle opeřence zachrání parta ptačích mimoňů Ruďák, Bombas a Žluťas.

Film se dětem moc líbil, po jeho skončení si děti začaly sdělovat, co všechno s hlavními hrdiny doma mají, od polštářů, přes oblečení, až po hračky.

J. Galetková