Podruhé v tomto školním roce k nám zavítala Malá technická univerzita. Tentokrát s tématem Malý inženýr. Paní lektorka navázala na informace a vědomosti, které děti získaly v předchozích lekcích. Děti byly rozděleny do týmů, kde postavily základovou desku, jako obvykle z kostek lega, a společně s paní lektorkou se všichni snažili dospět k závěru, co vše je potřeba v domě vybudovat, aby zde bylo možné bydlet. Bylo zapotřebí, aby děti na desku naistalovaly přívod elektřiny a vody. V závěru bylo potřeba vyřešit otázku odpadů.  Všechny týmy byly nadšeny, když se jim podařilo zkontrolovat správnost zapojení, rozsvícením částí jejich stavby. K veškerým činnostem byla zapotřebí vzájemná domluva a spolupráce.

Autor: Radka Pavlišová

V úterý 18. ledna do naší školky opět zavítala Malá technická univerzita s programem „Malý architekt“. Děti si s paní lektorkou nejdříve povídaly. Dozvěděly se, kdo je to architekt a co dělá projektant. Dále se dozvěděly, vše co je potřeba k tomu, aby mohl dům pevně stát. Paní lektorka si pak děti rozdělila do skupinek a rozdala jim základové desky. Děti se vrhly na kufr plný lega a s nadšením stavěly domečky. Když byl půdorys domu postaven, musely děti ještě podle výkresu projektanta rozmístit vybavení. Legopanáček nakonec vše zkontroloval, zda vše stojí tak, jak má. Dětem se dopoledne velice líbilo. Po ukončení celé akce získali všichni zasloužené osvědčení.

Autor: Alena Šimoníková

Ve čtvrtek 20.1. dolní budovu naší školky navštívil „Zdravík“ s kamarádem „Jedlíkem“. Dva plyšoví maskoti programu pro děti. Pod vedením paní lektorky, se formou různých her děti seznamovaly s pojmy zdraví, nezdravé stravování
a co je a není správné. Nejmenší děti ze třídy Berušek začaly program pohádkou O Zdravíkovi, odpovídaly na různé otázky a musely hádat zvuky zvířat a přiřadit k nim mláďátka. Tyto zvířátka poté roztřídily, jestli patří do lesa nebo na farmu. Nakonec si děti zahrály s paní lektorkou pohybovou hru a cvičily zvířecí jógu. Ve třídě Šnečků a Motýlků měly program Cvičení se Zdravíkem. Na úvod si děti povídaly se Zdravíkem a Jedlíkem – o tom, co rádi jí a co je a není zdravé. Cvičily ve skupinkách, s různým náčiním, zahrály si na Kočku a myš, protáhly tělíčko u dětské jógy a program zakončily oblíbenou hrou s padákem. Dětem se den se Zdravíkem moc líbil, s nadšením se zapojovaly do činností a těší se, že je třeba zase někdy navštíví.

Mgr. T. Lakomá

V předvánočním čase jsme zavítali s nejstaršími dětmi do ekologické vesničky Hostětín u Slavičína, kde jsme navštívili centrum Veronica.

Zde byl  připravený příjemný vzdělávací program s vánoční tématikou Kouzlo Vánoc, který je zavedl do dob našich předků a jejich vánočních zvyků.

Jak už název napovídá, dětem byla přiblížena doba adventu, předvánočních i vánočních lidových tradic, které se předávají po generace až do současnosti.

Z předvánočních svátků byla zmíněna sv. Barbora, sv. Mikuláš i sv. Lucie a činnosti, které jsou s těmito svátky spojeny. Děti se mohly podělit o tradice, které se dodržuzí v předvánočním čase u nich doma.

Program byl rozdělen na dvě části. V dílně si děti vyzkoušely pečení vánočky. Pletení copánků si napřed vyzkoušely na pestrobarevných provázcích a pak se samotným těstem, což bylo daleko složitější, než se zdálo. Z těsta si rozválely válečky, které se snažily zaplétat. Hotové a upečené výtovory si mohly odvést domů. Dále si mohly vyrobit sněhuláka z kolíčků na prádlo.

Druhá část programu pokračovala na zahradě, kde si děti vyzkoušely některé starodávné tradice našich prapabiček. Například házení hole na větev stromu, krájení jablíčka, věštění symbolů z hrníčů, házení střevíčků, pouštění lodiček z ořechových skořápek nebo nadílka ptáčkům a stromům. Aby děti měly i pohybové vyžití, byla zařazena pohybová hra “ Na Čertovský ocas“.

K Hostětínu neodmyslitelně patří místní moštárna, a tak na závěr bylo připraveno občerstvení v podobě vánočního punče z jablečného moštu.

Autor: Lucie Smažinková

Dýňobraní

V úterý 26. října 2021 jsme pár dnů před Halloweenem přivítali rodiče s dětmi na naší školní zahradě na podzimní akci „Dýňobraní“.   Na děti čekalo několik úkolů, mezi nimiž samozřejmě nesmělo chybět dlabání dýní, slalom mezi dýněmi nebo také „dýňopodpis.“ Potom, co děti dostaly malou odměnu za splnění všech úkolů, se všichni mohli podívat na výstavu různých druhů dýní, ochutnat nějaké dýňové dobroty – dýňový chléb nebo závin, které připravily naše paní kuchařky, a konečně provonět školní zahradu vůní opékaných špekáčků. Někteří měli štěstí a viděli také ježčí rodinku z našeho ježkovníku, která se nás rozhodla pozdravit a dotvořila tak krásný dojem z už tak nádherného podzimního dne.

M. Zapletalová